Extraligu ČR, která se konala v Petrovicích jsme se nemohly nechat ujít. Na start jsme šly páté ze sedmi družstev. Už od začátku se nám nedařilo. Prvně to Pavle uklouzlo na základně a pak Radce spadl koš. Než ho našroubovala a nalily jsme, musely vepředu čekat na vodu. Nečekaný tlak překvapil Káju a ta přepadla čáru u terče. Takže se náš čas 23 s ani nepočítal a my jsme byly diskvalifikované. Na extralize se nám prostě nedaří  

Ale i za to jsme na nástupu dostaly malou láhev fernetu.

 

 Většina družstva potom odjela domů, zbytek zůstal. Tancovaly jsme, seznamovaly jsme se a oslavovaly jsme blížící se konec sezóny.

Kožichovice 2006

Naše úplně poslední závody pro tuto sezónu byl poslední střik v Kožichovicích. Jak už jsem se zmínila, konal se ve stejný den jako braňák. Rtuť na teploměru vylezla sotva na pár stupňů nad nulou, zima už se hlásila o slovo. Ale ani to nám nemohlo zkazit skvělou náladu. Tu nám ještě vylepšil nástup, který trval asi deset vteřin. Zatímco si muži odběhávali svoje útoky, my byly zabubané pod dekou v ávii a pozorovaly je zevnitř.

Na start jsme šly jako první.

 

 Vše se podařilo na výbornou a my jsme se mohly pyšnit naším nejlepším časem 18:22 s, který nám zajistil první místo. 

Vyhrály jsme pohár a balík s jídlem, které jsme ihned zkonzumovaly.

 Domů jsme se vracely s dobrým pocitem v duši. Nebylo to jen naším skvělým časem, ale i proto, že to byly ty nejlepší závody, co jsme zažily. Už se moc těšíme na příští sezónu, na kterou budeme pilně trénovat.

Návštěva hasičů v Třebíči 2006

Už od začátku sezóny jsme měly slíbenou exkurzi u profesionálních hasičů v Třebíči. Proto jsme se tam jednu neděli vydaly. Prohlídka začala u menšího auta, se kterým se jezdí na zásahy. Tady jsme si mohly potěžkat vyprošťovací nůžky a viděly jsme mimo jiné i pytel na mrtvoly. Poté jsme přešly k většímu zásahovému autu. To mělao dokonalejší vybavení a hlavně větší kapacitu vody. jedna z nás se stala na chvíli obětí nehody a byla "uvězněna" v nafukovacím lehátku pro zraněné. Po prohlídce automobilů jsme se ocitly v posilovně, kde si hasiči udržují kondičku. Následně si ti odvážnější vyzkoušely sjet po tyči. Potom jsme opustily tuhle největší budovu a vydaly se k menší, ale vysoká. Po cestě nám Šuta oznámila, že si dáme běh do schodů na čas. Budova, která slouží k sušení hadic má pět pater. Bylo to namáhavé a bolely z toho nohy. Nakonec nám Lukáš předvedl výstup na věž. Ale to už bylo úplně všechno a my jsme vyrazily domů, kde jsme šly hned na cvičení.

 

Litava 2007

Protože jsme se vloni v Litavě moc nepředvedly, rozhodly jsme se vylepšit si reputaci. Sjelo se přes třicet družstev mužů a patnáct družstev žen. Zatímco si muží odběhávali svoje útoky, opalovaly jsme se a pozorovaly je samozřejmě. A že se bylo na co dívat. Když už jsme si začínaly chystat hadice, přišli k naší ávii dva hasiči s foťákem. Po dlouhém přemlouvání jsme jim dovolily vyfotit se nás. Prý to bude do sbírky.

Na start jsme přišly jako páté.

 Všechno se povedlo, o čemž svědčí i náš čas 18:69 s.

 Zúčastnila se družstva na vysoké úrovni, přesto to stačilo na 1. místo.

 Při vyhlašování byly nachystané vítězné stupínky, vlastně naše premiérové.

  Přibyl nám nejen pohár, ale i medaile, dort, koště, svícen, dva druhy vína a velký balík s jídlem. Kája se stala nejlepší proudařkou, za což dostala opět balík jídla. Ještě pro každou kytička, zapózovat fotografům a hurá domů.

 

V ávii jsme rozbalily všechny sladkosti, co jsme vyhrály a stavily se v Tišnově na točenou zmrzku.

Sezónu jsme odstartovaly velice dobře, doufejme, že nám to vydrží.

 

Výsledky najdete zde

Okresní kolo dorostu 2007

Už tu máme další závody. Tentokrát je to okresní kolo v Petrovicích. Zúčastnily se dvě družstva dorostenců a jedno družstvo dorostenek (my). Závody byly až od čtyř hodin. Když jsme dorazily na místo a postavily altán, začala bouřka. Pršelo asi třečtvrtě hodiny, kterou jsme strávily držením altánu, aby neuletěl.

 

Poté, co konečně přestalo pršet, přišla na řadu štafeta. Protože byla lávka morká, běhalo se bez ní. Náš čas 73:61 s je docela přijatelný. Následovaly stokvy, které se taktéž běžely bez lávky.

       

                    

Po stovkách jsme si šly napsat testy. Ty jsmezvládly levou zadní. Po rychlém občerstvení nás čekala poslední disciplína - útok. Kvůli slabší mašině, nedotaženém děliči a otevřenému kohoutu náš čas nebyl moc dobrý - 27 s.

Za náš výkon jsme dostaly pohár a medaile. Po vyhlášení skončila většina našeho družstva v kádi.

 Když jsme se rozjely domů, slyšely jsme nějaký hluk. To nic, jen nám upadla rezervní pneumatika. Ale to nebyl jediný zádrhel. Před Třebíčí se stala autonehoda, a proto jsme to musely vzít na Stařeč. Když jsme projížděl kolem trnavské ávie, neodpustily jsme si zamávat její posádce.

Ve Výčapech jsme si udělaly menší oslavu toho, že jsme postoupily na krajské kolo, i když to nebylo zase tak těžké.

 

 

 

 Ukončení fotbalové sezóny 2007

Jako motivaci pro letošní sezónu jsme měly slíbenou účast na akci ukončující fotbalovou sezónu. Ale protože byla v sobotu před krajem, nebyla to odměna, ale spíše psychická podpora. Akce se konala v jedné hospůdce v Borovině. Po našem příchodu sice nastalo krátké ticho, ale ne nadlouho. Pak už jsme se začali seznamovat. Pár jedinců zajímalo, jak požární sport vůbec vypadá, proto jsme se jim to snažily vysvětlovat.

 

Bohužel jsme musely jít brzy spát, abychom měly dost síly na důležité závody. Fotbalisti nám slíbili, že nám budou držet palce a zároveň nás vyzvali na závody, protože na spojování hadic prý nic není. Tak doufáme, že si to nerozmyslí a tohle nebyla poslední společná akce.

 

 

Krajské kolo dorostu 2007

Jsou tu pro nás jedny z nejdůležitějších závodů - krajské kolo dorostu v Petrovicích. Závody sice začínaly brzy ráno, přesto už od začátku bylo horko a sluníčko pálilo.

 

 Zúčastnilo se pět družstev dorostenců a tři družstva dorostenek. Největší strach jsme měly z holek z Velkého Meziřící. Začínala štafeta, která se nám povedla - 72:59 s a byla bezkonkurenčně nejlepší.

Během poledne, kdy nejvíce připalovalo slunko se běhaly stovky. Dalo by se říct, že se nám taky docela povedly. Jejich součet 114,22 s byl velmi těsně lepší než soupeřek z Velkého Meziřící.

 

 

 Poté jsme měly chvíli občerstvovací pauzu. Pak nás čekaly testy, které jsme stejně jako všechny dorky zvládly se stoprocentní úspěšností. Teď už jen být nejhůř druhé na útoku a vítězství máme v kapse. Těsně před tím, než jsme se začaly chystat na základnu, se rozpršelo. To nám asi pršelo štěstí. I když máme na lepší útok náš čas 37:19 s stačil na vítězství. Kromě poháru a medailí jsme si vybojovaly postup na mistrovství ČR ve Zlíně, stejně jako před dvěma lety.

 Jde vidět, že nám včerejší psychická podpora od fotbalistů pomohla. Musíme ještě hodně trénovat, abychom na republice předvedly všechno, co jsme se během posledních tří let naučily.

Výsledky najdete  zde

Okresní kolo žen 2007

V rámci tréninku na republiku jsme vyjely na okresní kolo do Petrovic. V kategorii ženy byly jen dvě družstva Heraltice a my. Opět bylo velké teplo, takže jsme v pauzách odpočívaly pod altánem ve stínu. První štafeta žádný zázrak, ale čas 79:92 s není zas taková katastrofa.

 

Druhá byla o poznání lepší, i když Jana zaspala start a skoro nestihla doběhnout na své místo. Čas 74:32 s byl o tři vteřiny pomalejší než čas Heraltic.

 

Stovky se nám taky docela povedly- dokonce byl jejich součet o vlásek rychlejší než čas našich soupeřek.

 

  

  

 

  

Takže všechno rozhodne útok, jako vždy. Na start jsme šly jako první a i když nám v podstatě o nic nešlo, byly jsme docela nervózní.

Od začátku všechno parádně klaplo, byl to snad náš nejlíp rozběhnutý útok. Jenže pak se to stalo. Najednou nám z nepochopitelných důvodů prasklo béčko. Kamila ubrala plyn, ale když viděla, že nevylítlo z mašiny, znovu přidala. Sice nám z béčka tryskla takový  "vějíř" vody.....

ale dokončily jsme - 36:60 s.

 

Po ukončení útoku jsme sklidily obrovský potlesk. I když byli všichni mokří, chválili nás, že to byla pěkná podívaná. Sice jsme skončily až na druhém místě, ale vůbec nám to nevadilo. Za dva týdny přeci jedeme na republiku...

 Výsledky najdete zde

Kněžice 2007

Protože už se republika blíží, jely jsme si zatrénovat na závody do Kněžic. Pracovně vytíženou Verču zaskočila Jana. Počasí se vydařilo, sluníčko svítilo, vítr nefoukal. Po prezentaci jsme postavily altán, dokonce jsme to zvládly skoro bez pomoci. Při odběhávání mužských útoků jsme byly zalezlé pod altánem a dělaly plány na republiku. Na start jsme šly jako třetí. První start se nám nepovedl, ulily jsem. Druhý už byl v pořádku a nám všechno klaplo na jedničku.

 Dosažený čas 18:18 s překonal náš dosavadní osobní rekord. Byl nejrychlejší ze všech šesti časů. Zajistil nám postup do finále, které se konalo o živou ovci. Ve finále se nám dokonce podařilo vylepšit předchozí čas a daly jsme si naši první sedmnáctku.

 

 Čas 17:93 s byl skvělý a samozřejmě nás vynesl na 1. místo. Získaly jsme skleněný pohár, peníze a živou ovci. Tu jsme prodaly hasičkám z Kněžic, protože bychom ji stejně neměly kde vézt.

 Tohle byly poslední závody před republikou, tak uvidíme, jak se nám bude dařit ve Zlíně.

Okříšky 2007

Protože jsme měly volný víkend, rozhodly jsme se, že vyrazíme do Okříšek na závody třebíčské ligy. Konaly se u koupaliště, které většina lidí hned využila k osvěžení. Zúčastnilo se přes dvacet družstev mužů a šest družstev žen. V průběhu soutěže mužů jsme se slunily na lavičce a na ávii.

 

Před startem jsme si slíbily, že jestli se umístíme do 3. místa nebo na posledním místě, skočíme všechny do koupaliště. Předem jsme si říkaly, že se nám nepodaří popáté vyhrát. Možná i tohle způsobilo, že se Verča kousla na proudnici a spadlo jí klubo. Tím pádem nedotáhla a než se jí podařilo srazit uběhlo 37 s. Když jsme konečně skončily, rozhodčí zjistil, že se Pavle nepovedlo zašroubovat savice - to znamená neplatný pokus. Před vyhlášením jsme se shromáždily u koupaliště v dresech a elasťákách. Odstartovaly jsme si to, rozběhly se a skočily do vody. Na nástup jsme šly sice mokré, ale krásně osvěžené. Za náš tragický výkon jsme dostaly tři láhve vína. Snad jsme si všechnu smůlu vybraly tady.

Mistrovství ČR 2007 - Zlín

Konečně přišel ten den, kdy jsme odjížděli na republiku. Poté, co jsme všechny věci nacpali do obecního a osobního auta, mohli jsme vyrazit. Cesta byla docela dlouhá (3 hodiny), ale krátili jsme si ji povídáním a čtením "chytrých" časopisů. Ve Zlíně jsme trochu bloudili, i když jsme sebou měli podrobnou mapku. Po příjezdu na stadion jsme si šli stoupnout do fronty na prezentaci. Nečekali jsme tak dlouho jako v Plzni asi jen hodinu. Hned u prezentace nastal první problém. Renči na začátku sezóny bylo třináct, a proto musí mít souhlas rodičů, který jsme samozřejmě neměli. Domluvili jsme, že ho dodáme v sobotu ráno. Pak jsme si vzali svoje zavazadla a vydali se hledat ubytování. Byla to kolej blízko stadionu. Zjistili jsme, že se nepočítá s fanoušky a ta vysoce "příjemná" paní vrátná je tam nepustí. Pokoje byly po dvou a nebyly špatné. Když jsme se tak trošku ubytovali, šli jsme prozkoumat okolí. Našli jsme jídelnu, bazén a příjemnou kavárnu, kde dělali výborné zmrzlinové poháry.

 

 Taky jsme se seznámili s klukama z Pavlova, kteří byli bohužel ubytovaní až v Otrokovicích - asi 13 km od Zlína. Před půlnocí jsme se vraceli na kolej, kam jsme protáhli i Vendu coby fanouška.

V sobotu jsme vstávali po šesté a šli jsme na snídani. Pak byla porada vedoucích a tréninky útoku. Na přípravné základně nám řekli, že máme na koši nepovolenou úchytku, na děliči špatnou páčku a jejich proudnice nám nepasovaly na hadice.

   

Tohle všechno jsme díky panu Malenovi dali do pořádku. Na místě bylo možno převáži se hadice a proudnice. Jedny hadice, štafetová proudnice a jedna stovková proudnice byly moc lehké. Vymýšleli jsme různé způsoby, jak to udělat, aby byly těžší.

 

 Po technických úpravách jsme šli rychle na oběd. O půl jedné začínal slavností nástup. Seřazení podle krajů jsme pěkně pochodovali stejnou nohou.

 

Jakmile skončil nástup, přišly na řadu štafety. My jsme si byly předtím napsat testy. Otázky nám připadaly primitivní. O tom svědčí naše stoprocentní úspěšnost. První disciplínu jsme měly za sebou. Následovala štafeta.

 

Ta se nám povedla, daly jsme si náš osobní rekord - 68:88 s. Bohužel to stačilo na nevděčné 4. místo, ale i tak je to úspěch.

 

 

Výsledky štafet najdete zde

 Ještě jsme si v rychlosti skočili na večeři a pak jsme se šli osvěžit do městského bazénu. Když jsme se "vyblbli" a upravili se, vyrazili jsme opět do okolí. Někdo na diskotéku, někdo na pohár, někdo na pizzu. O půlnoci už jsme byli v postelích. 

V neděli jsme vstávali okolo půl sedmé, sbalili si všechny věci a vyrazili na poslední snídani. Potom jsme šli fandit klukům na stovky. Utekloto docela rychle a za chvíli jsme se šli také chystat. Kája si hned při první stovce narazila koleno o překážku. Okamžitě jí začalo natékat, ale ona řekla, že to zvládne a běžela ještě druhou a útok.

Stovky se nám docela povedly - celkové 7. místo, což není špatné v tak obrovské konkurenci.

   

 

 Mirča byla dokonce čtvrtá nejlepší ze všech.

 

Výsledky ze stovek najdete zde

Teď už zbývá jen útok, který všechno rozhodne. Nebyly jsme ani moc nervózní.

 

 Jenže pak Rádi spadl koš, kvůli úchytce, kterou jsme museli odstranit.

 Čas 35: 06 s stačilna 6. místo.

 S napětím jsme čekali na výsledky. Celkové 5. místo a to myslím, že je úspěch v tak obrovské konkurenci jako byla ve Zlíně. No řekněte, kdo všechno se může chlubit, že je páté nejlepší družstvo v ČR??

Vyhlášení výsledků bylo nekonečně dlouhé, ale my jsme si aspoň popovídali s klukama z Pavlova.

 

Pak už jen společné foto, gratulování, příslib, že se potkáme na extralize a mohli jsme vyrazit na cestu domů.

 Přibyl nám krásný pohár, keramická soška svatého Floriána a dvd přehrávač.  

Po příjezdu domů jsme ještě zůstali u sklepa a trošku oslavovali.

Výsledky najdete zde

 Škoda, že tohle byla naše poslední republika. Myslím, že jsme se od Plzně hodně zlepšily. Tomu ale vděčíme našim dvěma báječným trenérkám. Mají s námi spoustu starostí, ale ve Zlíně jsme se hodně snažily udělat jim aspoň trošku radost a ukázat všechno, co nás naučily. Doufáme, že se nám to alespoň částečně podařilo a že se za nás nemusí stydět. Jen je prosíme, ať to s námi ještě dlouho vydrží. Vždyť my bychom bez nich nic nedokázaly. To ony nás dostaly až na mistrovství ČR, ony nám dodávají sebevědomí , povzbuzují nás a věří nám. Nesmíme samozřejmě zapomenout na pana Maleny, kterému taky vděčíme za mnoho

Pane Malena, Šuto a Jano

MOC VÁM DĚKUJEME

P.S.: Moc se omlouvám, zapomněla jsem poděkovat ještě jednomu človíčkovi, bez kterého bychom se na republiku nedostaly. Takže Pavle moc ti děkujeme za to, že ses obětoval a strávil s námi celý víkend, za to, že jsi s námi šel na nástup (moc ti to slušelo v tom obleku!!) a hlavně za bezpečnou cestu do Zlína a zpátky. Příští republiku tě bereme zase

  Květinov, Petrovice extraliga v PÚ 2007

Nemohly jsme nevyužít příležitosti a nevyjet na extraligu ČR, která se konala v Květinově a v Petrovicích. Naše pokusy na předchozích závodech zařazených do extraligy dopadly skoro vždy tragicky, proto jsme si to chtěly vylepšit. V sobotu ráno jsme vyjely do Květinova, cesta trvala asi hodinu a půl. Stejný nápad jako my mělo i 40  družstev mužů a 10 družstev žen. Sešly se zde družstva na vysoké úrovni...

 

 ...takže jsme se měly na co dívat při odběhávání mužských útoků.

 

Na start jsme šly jako první. Byly jsme docela nervózní před tolika lidmi.

 Na základně se vše povedlo, ale Radce spadl koš. Nabraly jsme pětisekundové zpoždění, čemuž odpovídá i náš čas 24:88 s.

 

  

 

 Ten stačil jen na 8. místo, za které jsem dostaly manikúru.

 Po nástupu jsme přejely do Petrovic, kde jsme si udělaly trénink. Všechno šlo jako po másle, tak jsme doufaly, že se nám to v neděli konečně podaří a zlomí se tak prokletí, které na extralize máme. Po tréninku jsme si postavily stany s altánem a šly se bavit.

Výsledky z Květinova najdete zde

V neděli se začínalo závodit od 10 hodin. Sešlo se tu o něco míň družstev, ale to vůbec neubralo na kvalitě soutěže. O tom svědčí devatenáct časů pod 18 s v kategorii mužů! Na start jsme šly opět jako první.

 

Od začátku se nám to nepovedlo.

 

  

 Ráďa se zase kousla na koši a Peťa nenapojila céčko.

 

Bohužel to nestihla ani za běhu, takže jsem nedokončily.

 

 Už třetí rok se nám v Petrovicích na extralize prostě nedaří. Ani se letos se nám to bohužel nepodařilo prolomit.

Naše trenérky se rozhodly sehnat svoje bývalé družstvo a zazávodit si v Petrovicích. Povedlo se sehnat všechny, kromě Aničky, která za měsíc rodí. Proto ji zastupovala Petra na rozdělovači.

 

 

 Všechno měly krásně rozběhnuté až na onen osudný rozdělovač, na kterém nebylo ani jedno céčko.

 

Přesto se jim podařilo dokončit v čase 30:34 s.

  

 Kvůli zapůjčení člena musely jít mimo soutěž, takže nebyly započítávány do celkového hodnocení. I přesto dokázaly, že ještě nevyšly z formy, i když už dva roky neběhají extraligu.

Přesto, že nám oba dva dny skvěle fandila Elenka, 

 byl to tragický výkon. Doufáme, že to byla jen obrovská smůla a že se nám to nebude stávat častěji.

Výsledky z Petrovic najdete zde

Litovany 2007

Po té hrůze, co jsme předvedly na extralize jsme si jely vylepšit reputaci do Litovan. Té příležitosti využilo i družstvo Výčapy "B", teda naše trenérky a spol. Bylo slunečné počasí a přesto, že trať byla do poměrně příkrého kopce, padaly zde velice slušné časy. Zúčastnilo se jen 15 družstev mužů a 8 družstev žen. Na start jsme šly jako první.

 

 Vše se nám povedlo...

 ...dokonce byly holky vzadu tak rychlé, že to předek stáhlo mírně dozadu a Verču rychlá voda hodně předvapila. Nestihla včas zasednout a sestřik nebyl podle jejich představ. Přesto je náš čas 19: 39 s na takovou trať pěkný.

S napětím jsme čekaly, co předvede "Béčko".

 

 Stalo se jim to samé co nám, kromě toho sestřiku. Když dokončily, nevěřily jsme vlastním uším. Výčapy "B" čas 19:38 s . 

To znamená pro ně 2. a pro nás 3. místo. Musely jsme přece nechat starší ze slušnosti  vyhrát

Za náš výkon jsme dostaly dort, malé lahvičky Dorata a víno, takže jsme mohly hned slavit. Po nástupu zase skončila část družstva v kádi a těm, na které nezbyla voda, jsme to vynahradily vodou z kýblu (že Vendo??). Snad jsme prolomily tu smůlu a konečně se na nás usměje štěstí.

 

  

Výsledky najdete zde

Hrotovice 2007

Tento víkend nebyla žádná soutěž zařazená do třebíčské ligy. Nechtělo se nám zůstávat doma a vyjely jsme do Hrotovic. Nebylo moc hezké počasí, jen zima a déšť. Zúčastnilo se 8 družstev mužů a 4 družstva žen. Kvůli malému počtu závodících bylo finále a ženy šly dvoukolově. Startovací čára byla uprostřed silnice, následoval obrubník a pak až tráva. Tohle stížení, ale nikomu nedělalo problémy a my jsme se mohly kochat nejen  pěknými výkony...

  

Na start jsme šly jako druhé.

 

Vše se docela povedlo a náš čas 18: 28 s je slušný.

 

Při druhém pokusu byl zadek rychlejší....

 

...ale proudařkám se moc nevedlo, takže výsledný čas 18:21 s

I to stačilo na suverénní 1. místo. Za náš výkon jsme dostaly láhev ferneta a piva, které jsme samozřejmě hned rozdaly klukům za pomoc.

 Po nástupu opět skončilo pár jedinkyň v kádi, už aby skončilo narozeninové období.

 

 Tyhle závody byly pro nás spíš trénink, ale jsme rády, že jsme se zúčastnily.

Výsledky najdete zde

Radonín 2007

Když už se nám to teď zase začalo jít, vyjely jsme do Radonína. Nebylo moc slunečné počasí, ale nepršelo ani nefoukal vítr. Trať byla mírně z kopce, což slibovalo pěkné časy. 

Zúčastnilo se 12 družstev mužů a 5 družstev žen. Na start jsme nakonec šly jako poslední, protože se čekalo na Janu, která nám zaběhla béčka místo zraněné Vendy. Pod základnou byla guma, která hodně klouzala, proto jsme se snažily jít základnu v klidu. Malý zádrhel na savicích, ale jinak vše v pořádku.

I když jsme měly na víc, čas 18: 26 s vůbec není špatný a stačil na 1. místo. Dostaly jsme zimní čepice, pohár a penízky. Takhle by mohl vypadat i celý zbytek sezóny...

Exkurze u hasičů v Jihlavě

 Jednoho krásného dnes jsme si řekly, že bychom mohly vyjet někam do světa a něco nového se dozvědět. Domluvily jsme si exkurzi u hasičů v Jihlavě a tak jsme vyrazily.

 

Naše výprava začala u nejmenšího vozidla, který se používá k dopravním nehodám. Obsahuje nástroje na vyndávání lidí z aut...

 

různé zdravotnické pomůcky...

 

ale i vodní nádrž. Pokračovaly jsme k většímu autu, které se používá nejvíce. Je určeno pro požáry, požáry lesů, dopravní nehody, prostě takové univerzální. Má mnohem větší kapacitu vody než to první auto. Obsahuje spoustu věcí jako je vzduchový ventilátor...

 

 motorovou pilu (která občas nejde nastartovat) 

 ohnivzdorné obleky, horolezeckou výstroj a spoustu dalších. Dále jsme viděly ještě pár podobných zásahových aut, ale všechny byly podobné. Náš skvělý průvodce nás pak zavedl do klubovny..

 

do ložnic i do koupelny.

A pak přišlo to nejlepší. Nechaly jsme se vyvézt na žebříku do výšky 37 m. Byl to neopakovatelný zážitek, který nám určitě ledaskdo závidí.

  

Pak už se jen povídalo o tom, co všechno přináší hasičská profese.

Chtěly bychom tímto moc poděkovat Čendovi (Láďovi Popovi) a ostatním lidem z HZS Jihlava za skvělý den plný naučného povídání, zážitků a legrace.

Pravčice, Babice extraliga v PÚ

Už jistě víte, jakou smůlu na extralize máme, ale nedalo nám to a ještě jednou jsme se ji pokusily prolomit. První závod se konal v Pravčicích okres Kroměříž. Vyjely jsme brzy ráno a na místě jsme byly mezi prvními. Počasí nám přálo, byl slunečný letní den. Sjelo se 35 družstev mužů a 12 družstev žen. K vidění byly krásné výkony... 

 

Na start jsme šly jako desáté.

 

 Bohužel už po páté za sebou se nám to na extralize nepodařilo. Renča spojila céčko jen na půl, která se po pádu na beton rozpojila.

 

  

Přesto se nám podařilo dokončit v čase 41:28 s. Takže jsme se opět zařadily až na poslední místo. Když jsme přejížděly do Babic, stavily jsme se na večeři, abychom měly dost sil na další den. V Babicích se konala podvečerní soutěž „O nejlepší rozdělovač(-ku)“. Soutěžící museli zapojit tři hadice na rozdělovač a odběhnout 25 metrů. Z našeho družstva se přihlásila Petra a Pavla, ale bohužel to nestačilo na medailová místa.

 

  

Potom už se jen tancovalo a seznamovalo, slavit nebylo co.

Výsledky z Pravičic najdete zde

V neděli už od rána svítilo sluníčko a pěkná trať slibovala výborné výkony. Největší favoritům soutěže se bohužel moc nedařilo, ale i tak se bylo na co koukat.

Na start jsme šly jako první a říkaly jsem si, že už nám to prostě musí klapnout.

 

Na základně vše v pořádku a kdyby nebylo prostřiku na obou proudech, mohly jsme být na výsost spokojeny. Ale i tak čas 18: 10 s je pěkný.

 Sice se nám to povedlo, ale ostatním ženským družstvům taky, padaly zde krásné časy. Náš výkon stačil až na 6. místo, za které jsme dostaly mouku a tekutý mýdlo. Přesto jsme rády, že se nám  konečně podařilo prolomit naše prokletí a ze už snad nebudeme podávat tak tragické výkony jako dosud.

 Výsledky z Babic najdete zde

Noční Telč 2007

Na noční závody v Telči jsme se těšily snad už od začátku sezóny. Zúčastnilo se 60 družstev mužů a 27 družstev žen. Byly tu k vidění krásné výkony od družstev běhajících extraligu ČR. Sice nebylo nejtepleji, ale nepršelo, na náš útok dokonce svítilo sluníčko. Družstvo Výčapy "old stars team" (naše trenérky a spol) neodolalo pokušení zkusit obhájit svoje předloňské vítězství. Na start šly jako první.

 

Menší problémy na koši a na rozdělovači, ale přesto krásný čas 18:86 s.

 

 Naše družstvo, tedy Výčapy "B", šlo na start jako sedmé.

 

Byly jsme docela nervózní před tolika kvalitními kolektivy, nechtěly jsme si udělat ostudu jako na extraligách.

  

 Na záklaně všechno skvěle klaplo a náš čas 18: 59 s na takové trati je velice dobrý.

Nasadily jsme asi vysokou laťku, protože jsme hodně dlouho vedly. Až domácí družstvo Nevcehle nás porazilo, ale to se od vítězek extraligy 2007 čekalo. Přesto si myslíme, že je druhé místo v takové konkurenci náš velký úspěch. Výčapy "A" byly v závěsu za námi na taktéž krásném 3. místě. Za náš čas jsme dostaly pohár, savici a obrovský košík s jídlem a pitím. Škoda, že se nám začalo dařit až když pomale končí sezóna.

 

Článek od Milky na jejich stránkách www.sdhnevcehle.wz.cz

 Chvilku před pátou hodinou nám začala soutěž žen, O pohár Zámku Telč.
Jako první pustila na start rozhodčí soutěže, Miluška Mácová, trojnásobné vítězky soutěže v Telči, několikanásobné vítězky Extraligy ČR, dnes již "veteránky" Výčapy. Holky se do útoku fantasticky opřely a byl z toho čas 18,86 (LP 18,51). Vedení v soutěži jim vydrželo jen do chvíle, než se na start postavila děvčata Výčapy B. Dorostenky, které se zúčastnily letošního MČR dorostu, ukázaly, že měly dobré učitelky a s časem 18,59 (LP 18,42) se dostaly do vedení soutěže.
V letošním roce si do Telče našlo poprvé cestu spousta kvalitních ženských týmu z celé republiky. Pravčice (okres Kroměříž) , s chybou až 24. místo (39,58). Kunětice (okres Pardubice), také s chybami 12. místo (21,96). Sychotín (okres Blansko), s prostřikem 20,46 (PP 19,21) 7. místo. Páté Poděvousy (okres Domažlice), také prostřik a čas 19,71 (PP 18,13). Doufám, že neúspěch v Telči tato družstvo neodradí a příští rok se nám opět ukáží.
Domácí děvčata z Nevcehle měly letos 2 týmy. Tým B, ze kterého rostou kvalitní náhradnice, skončil na 16. místě, za čas 22,60 (LP 19,76). Nevcehle A, letošní vítězky Extraligy ČR v PÚ, šly na start jako poslední. Strojnice Yetty počkala takticky s vodou a výsledný čas 17,67 (PP 17,23) pro ně znamenal v Telči poprvé vítězství a obrovskou radost, která se v následné noci stupňovala :)

Výsledky z Telče najdete zde

Sokolí 2007

Po úspěchu v Telči a prooslavené noci jsme vyjely na třebíčskou ligu do Sokolí. Sjelo se zde 18 mužských družstev a 8 ženských.

 

Léto asi už definitivně odešlo a s ním i slunečné dny. Nepršelo, ale rtuť na teploměru se držela jen kolem 10°C. V takovém počasí nás ani moc nebavilo sledovat mužské útoky, i když zde padaly slušné časy. Opět jsme měly startovní číslo 1. Na prvém proudu zaskočila Jana za Verču, která musela za školními povinnostmi. Menší zádrhel na savicích, ale přesto čas 18: 61s, který suverénně stačil na 1. místo. Kromě bodů jsme dostaly víno, sprchové gely a přibyl nám už druhý pohár za tento víkend. Jen tak dál...

 Video najdete na adrese www.youtube.com, když zadáte SDH Výčapy

Výsledky najdete zde

PŘIBYSLAVICE 2007

Třebíčská liga pomalu, ale jistě končí, proto jsem si nenechaly ujít závody v Přibyslavicích. I přes nepřízeň počasí (déšť a zimu) se sjelo 21 družstev mužů a 8 družstev žen. Zúčastnily jsem se my i Výčapy „old stars team“. Zdejší trať je mírně z kopečka a vždycky tady padají krásné časy. Letos tomu nebylo jinak..

 Při odběhávání mužských útoků jsem kromě sledování stihly zajít i do skákacího hradu. Sice to bylo do 12 let, ale prošlo nám to a my se tak mohly vyblbnout.

Na start jsem šly jako první.

 

  

Drobný zádrhel na koši a na béčkách, takže opět osmnáctka, tentokrát 18 45s (18:17L). Už nás to přestává bavit, letos asi čas pod 18 s už nezopakujeme. Ostatním družstvům se taky moc nedařilo, přesto jsem vedly do doby, kdy se na start dostalo družstvo Výčapy „old start team“.

 

Všechno jim skvěle klaplo a čas 17: 62 (17: 13P) je vynikající výkon na to jak málo trénovaly. Takže jsem si to vystřídaly ony braly zlato a my stříbro. Za náš výkon jsem vyhrály balík jídla, krásný pohár a skleničky samozřejmě na limonádu. Do konce sezónu už nezbývá moc závodů, ale my věříme, že si tu sedmnáctku dáme….

Výsledky najdete zde

 

Lipník 2007

Nemohly jsme se nezúčastnit posledního závodu třebíčské ligy, tak jsme vyjely do Lipníka. Zdálo se, že zima už se blíží, ale počasí se nám kupodivu vydařilo. Krásně svítilo sluníčko a bylo docela teplo. Sjelo se 22 družstev mužů a 8 družstev žen. V mužské kategorii se odehrávalo velké drama, šlo o celkové pořadí v třebíčské lize, které se ještě pořád mohlo od základu změnit. Bojovalo se o přední příčky, takže se bylo na co koukat.

 Na start jsme šly jako již tradičně první. Menší problém na savicích znamenal čas 18:13 s, škoda mohla to být konečně ta sedmnáctka.

 

Přesto jsme opět neměly přemožitelky a první místo bylo naše. Vyhrály jsem pohár, balík jídla, ponožky a flašku. V celkovém umístění v třebíčské lize jsem skončily na neoblíbeném 4. místě, ale na to, že jsme se zúčastnily minimum závodů zařazených do této soutěže, je to pěkné.

Výsledky z Lipníku najdete zde .

 Kouty 2007

Mezi naše poslední závody patřily i ty v Koutech. Jelikož celé dopoledne lilo jako z konve,trať byla přesunutá na úzkou a křivou silnici s dírami. Zúčastnilo se 23 mužských a 6 ženských družstev. Odpoledne sice pršet přestalo,ale byla zima a silný vítr. Přesto si myslím, že zde byly k vidění obdivuhodné výkony v mužské kategorii.

 Za naše 5. místo jsem získaly igelitku s vložkami, čaje a proutěné misky. Už nám zbývají poslední dva závody a ta sedmnáctka se nám pořád vyhýbá… 

Kluci z Urbanova nám ochotně zapózovali

O přestávce, kdy se posouvaly terče, začalo znovu hustě pršet, dokonce padaly i kroupy. Když se to relativně uklidnilo, začala ženská kategorie. Na start jsme šly jako druhé. Už při přípravě nám stávkovala mašina, nechtěla se nastartovat.To jsme měly zato, že jsme ji nechaly stát na dešti Nakonec se umoudřila, ale bylo to znamení. Savice byly mokré a klouzaly a ta na mašinu se Kamile zasekla o gumu, kterou tím posunula a proto se Pavla nemohla trefit. Voda se sice o dost zdržela, ale přesto se proudařkám povedlo krásně prostříkat. Prostě opět tragický výkon čas 23:40 s.

  

Kamila, Pavla a Verča šly ještě za Hojkov. Tam se jim to bez jakékoli přípravy kupodivu povedlo a pomohly tak holkám k vítězství.

 

Kožichovice 2007

Naše poslední závody se jako již tradičně odehrávaly v Kožichovicích. Sjelo se 22 družstev mužů a 7 družstev žen. Nebylo moc pěkné počasí, ale ani zima nezabránila účastníkům podávat pěkné výkony.

 

Na start jsme šly jako první.

Byla to naše poslední příležitost v letošní roce dát konečně tu vymodlenou 17-tku. Proto jsme do toho šly po hlavě a vyplatilo se. Všem všechno parádně sedlo a tentokrát musíme pochválit i naše proudařky, které kupodivu terče prvně neomývaly, ale hned je srazily. Nás čas 17:88 s je opravdu krásný.

Za 1. místo jsme vyhrály pohár, balík s jídlem a šampaňské, které se ihned vypilo. 

Myslím, že lépe jsem ani nemohly naši sezónu ukončit než sedmnáctkou, které jsem se snažily dosáhnou i kvůli narozeninám, které měl pan Malena. Doufáme, že tohle byl pro něj ten nejlepší dárek. 

Výsledky najdete zde

Branný závod 2007

Sice ještě vůbec nevíme, jestli v příští sezóně budeme běhat za dorost, přesto jsme se zúčastnily branného závodu tentokrát v Heralticích. Obvykle na tomhle závodu už bývá zima, ale letos to předčilo i naše očekávání. Napadaný sníh a teploměr na stupních mrazu nás docela překvapili. Krátkou chvíli, kterou jsme měly před startem jsme si zkrátily stavbou sněhuláka:-)

Na start jsem šly jako 18-té. Důležité bylo ochránit se před zimou, takže rukavice a čepice byly nutné.

  

První stanoviště byla střelba, kde jsme nasbíraly 7 trestných bodů.  

  

Pak následoval terén do prudkého kopce. Skok byl druhé stanoviště, které jsem zvládly se stoprocentní úspěšností. Naše trošku obávané přiřazování hasičských přístrojů, jsme splnily levou zadní. Pak přišlo určování azimutů. První jsem určily bez problémů a druhý taky, ale nemohly jsem najít razítko. Tím jsem se docela zdržely, ale nakonec jsme ho přece jen našly. Třetí stanoviště byl náš nejobávanější šplh. Tady jsme nasbíraly jen 3 trestné za Verču. Na následujícím stanovišti se poznávaly značky a optická signalizace. Ani tady jsme nic nespletly. Na posledním stanovišti se zdravovědou jsme trošku improvizovaly, ale zvládly jsme ji na jedničku. Takže celkově 10 trestných bodů.

 Zúčastnily se dvoje dorostenky, my a Heraltice. Těžko říct, kdo byl lepší, to se dozvíme asi až na okresním kole příští rok. Každopádně jsme si náš poslední braňák skvěle užily i přes sněhovou nadílku.

Nevcehle tec

Teď si určitě říkáte: "Co ta holka blbne, vždyť psala, že už jim definitivně skončila sezóna" a přitom si čtete nový článek. Sezóna opravdu nenávratně odešla, ale naše účast na závěrečných akcích ne. Původně jsme se s Kájou jely pouze podívat na soutěž s upravenými pravidly:

1. možnost půjčování závodníků (max.6 lidí)

2. možnost smíšených družstev

3. soutěžící si vylosují pozici, kterou poběží

Úžasná atmosféra nás ale zlákala až tak, že jsme složily družstvo Výčapy. Útok jsme odběhli ve složení:     Honza (SDH Petrovice, proudař) - koš, Hnízdo (SDH Trnava, proudař) - savice, já - stroj, Šobul (SDH Trnava, proudař) - béčka, Jarda (SDH Pavlov, proudař) - rozdělovač, Kája - levý proud, Pepa (SDH Pavlov, košař) - pravý proud

  

  

 Veškeré materiální vybavení nám půjčil SDH Pavlov. Myslím, že na tohle "hvězdné" složení je čas 26:95 s uspokojující. Škoda jen, že nás vedení přeřadilo do kategorii mužů. Ale i tak to byl nezapomenutelný zážitek, který si doufám příští rok zopakujeme už v obvyklé sestavě.

 

Zábava pokračovala v krásné nevcehelské hospodě, kde bylo vše perfektně zorganizováno. Přátelská atmosféra, skvělá hudba, výborné jídlo a pití. Prostě zase jedna hodně vydařená akce.

Protože zimní příprava vrcholí, rozhodly jsme se využít slev do vodního ráje do Jihlavy a vyrazily jsme se zrekreovat. Už cesta vlakem byla vzrušující a myslím, že nejenom pro nás, ale hlavně pro skautíky, co jeli s námi v jednom vagónu...

 

Vodní ráj - Jihlava

Od doby, co jsme tu byly naposled (na exkurzi u hasičů) uběhlo dost času a i počasí se mírně změnilo...

 

První věc, co nás zaujala byla vířivka, do které jsme si hned všechny vlezly...

 

Tady jsme se dostatečně nahřály a šly blbnout do venkovního bazénu...

 

 ...někteří i zapózovaly...

Následovala jízda na tobogánu...

Poslední kravinky ve vodě...